Ještě dnes zná řada lidí pojem JZD Slušovice. Jelikož jsem se zde chtěl věnovat pouze počítačům, podrobnější historii o JZD Slušovice jsem sepsal ZDE. V případě, že máte ve svých archivech nějaké pěkné fotografie, které by bylo možné doplnit do článku, ozvěte se.

Od počátku se družstvo snažilo orientovat na zajištění vysoké efektivity. Především bylo potřeba zpracovávat řadu dat. Proto družstvo okolo roku 1973 začalo data zpracovávat pomocí samočinných počítačů Minsk 22 a Minsk 30. Rostoucímu objemu dat ale brzy přestaly tyto počítače dostačovat. V roce 1980 družstvo koupilo střední počítač třetí generace RPP 16, který byl určený na řízení procesů. Jednalo se o počítač, který umožňoval práci více uživatelů a běh více úloh. Představa byla taková, že RPP 16 bude centrální systém, ke kterému se budou připojovat jednotlivé řídicí počítače, které budou řešit různé technologické procesy – např. biotechnologie, ovládaní laseru, strojírny, skleníky. Impulzem pro budování počítačů tedy nebylo zpracování dat např. pro výplaty, ale pro řízení procesů v reálném čase. Počítač dostal název TNS, což mělo původně znamenat Terminal Network Systém, ale nakonec se uchytil název Ten Náš Systém. Jednalo se o osmibitové počítače s procesorem Zilog Z80.

Začátkem 80. let vznikla dohoda mezi Ústavem technické kybernetiky Slovenské akademie věd (SAD) a družstvem na spolupráci pří vývoji počítačů. Jedním z lidí, který přešel ze SAD do Slušovic, byl Milan Frňka, který byl u tohoto projektu od úplného začátku až do konce a byl někdejší šéfem počítačové sekce v JZD Slušovice. Jak sám Frňka uvedl, Čuba mu nabídl dvakrát větší plat a nesrovnatelně lepší pracovní podmínky – volnou pracovní dobu, hodnocení za výsledky své práce, neomezený přístup ke svým počítačům.

Počítače se tedy začaly ve Slušovicích opravdu vyrábět. Součástky se nakupovaly u nás i v zahraničí. V roce 1983 byla podepsána smlouva s národním podnikem Metra Blansko na kooperaci při výrobě mikropočítačů TNS. Vznikl modulární počítač, na který bylo potřeba vytvořit další hardware (řídící desky) a vyvinout příslušný software. Mikroelektronika slavila úspěchy. Prvotní představy se totiž naplnily a vývoj vzal rychlý spád. Například v biotechnologii počítač na základě zpětné vazby sám řídil dost složitý proces fermentačního tanku, v živočišné výrobě řídil uskladňování a manipulace embryí a embryotransfer, v rostlinné výrobě hydroponie, dále se využíval v podnikové bance, k dávkování živin pro zeleninu, ke sledování produkce mléka… Tvořily se všemožné aplikace, například pro dostihové sázky, pro dojivost… Většina počítačů byla autonomních, propojených pomocí počítačové sítě. Dokonce se zde poprvé použilo propojení pomocí optických kabelů. Netvořilo se do šuplíku, ale na zakázku, tedy přesně to, co si zákazníci přáli a mohli hned využít v praxi.

Paradoxně se družstvo muselo potýkat z různými problémy – např. nebylo možné pořídit monitory, na které bylo embargo. Takže se vzal klasický televizor Tesla Merkur, který se upravil pro připojení přes video interface k počítači TNS. Dalším problémem byly plasty, které se používaly na klávesnice. Opět si družstvo poradilo a začalo vyrábět formy, ve kterých se odlévaly celé konstrukce a jednotlivé klávesy. Velký problém byla dostupnost tiskáren a datových médií. Nejběžněji se daly sehnat tiskárny z Maďarska, které ale byly velice nespolehlivé. Pro ukládání dat se z počátku používaly magnetické štítky, které ale byly po čtyřech přečteních téměř nefunkční.

Už od prvopočátku mělo družstvo v plánu prodávat počítače i mimo družstvo. Proto se od začátku musela vytvořit technická, aplikační a uživatelská dokumentace. Součástí instalace u zákazníka bylo rovněž školení. V závěru 80. let družstvo začalo dovážet klasické osobní počítače IBM PC kompatibilní, řady XT / AT. Pro ty už ale družstvo nevyrábělo skoro nic. Jednotlivé komponenty se koupily po částech a v družstvu se už jen složily, otestovaly a prodaly. I pro tyto počítače ale družstvo dodávalo společně s hardwarem aplikace, kompletní dokumentaci a školení včetně ubytování. Obdobný počítač z dovozu vyšel přibližně na 40 tisíc korun. Cena počítače TNS se odvíjela od celého nasazení. A rozhodně to nebylo levné. Cena takového počítače se šplhala řádově do stovek tisíc korun.

V roce 1982 měl podnik pouze jeden počítač. V témže roce bylo vyrobeno prvních 40 počítačů typu TNS a o rok později jich bylo už 200. V roce 1987 se používalo ve výrobě okolo 150 počítačů. Tým vývojářů neustále zdokonaloval počítače TNS, především z hlediska softwaru. Jednalo se o velice produktivní a úspěšný tým. Koncem roku 1989 zde pracovalo více než 700 lidí, vyrábělo se přes 60 typů elektronických produktů a počítačů, tři z nich byly kompatibilní s počítači IBM.

Jak už bylo uvedeno, pro počítače IBM XT/AT kompatibilní se kupovaly součástky v zahraničí. Družstvo tak zavedlo směnný obchod, protože československá koruna nebyla volně směnitelná. I přes embargo uvalené svobodným světem na komunistické země, družstvo do zahraničí posílalo různé zemědělské výrobky a hnojiva a tímto způsobem získávalo devizy, za které pak kupovalo jednotlivé součástky na celé počítače a doplňovalo do nich pouze vlastní software. Vedle toho družstvo v zahraničí levně nakoupené součástky velice draze prodávalo jiným domácím podnikům. Ty totiž neměly pro nákup ze zahraničí potřebné devizové rezervy, zatímco pro nákup ze Slušovic jim stačila naše měna. Slušovice se na pár let staly nesmírně úspěšným „státem ve státě“.

Výzkumníci se snažili držet krok se světem. Přes různé československé experty se dostávali k literatuře ze zahraničí a hlavně ke kontaktům na západní odborníky.

Komunistům se nejprve výroba počítačů nelíbila a vedení JZD muselo neustále své počítače obhajovat. Jejich postoj se změnil až v roce 1987, kdy přišla doba ruské perestrojky (skupina ekonomických reformních kroků v SSSR, zaměřených na širší změny směrem k demokratizaci společnosti a politice otevřenosti). Tehdy se neskutečné slušovické pokroky začaly komunistům hodit. Do JZD jezdily celé zástupy zahraničních návštěv, aby se podívaly, co zde „soudruzi“ dokázali vybudovat. Družstvo nelenilo a začalo si zvát řadu zahraničních odborníků. A naopak technickohospodářští pracovníci cestovali do zahraničí, především do Japonska, Kanady nebo USA.

Vtipná mi přišla vzpomínka Evžena Varadínka, který uvádí, že „Na diskety jsme v roce 1988 a 1989 dávali i zašifrované texty chartistů, otevřít je však mohl pouze ten, kdo o tom věděl. Pro normálního uživatele to byl jeden ze seznamu několika nesrozumitelných souborů, který patřil k programu“.

Každopádně je ale nutné říci, že slušovické počítače patřily k tomu lepšímu, co v Československu bylo a na čem bylo možné pracovat a učit se programovat. Družstvo nabízelo nejen kvalitní počítače, ale také skvělé klávesnice, počítačovou síť, mnoho rozšiřujících karet, všemožné porty, dostatek kvalitní literatury a zajímavého softwaru.

V průběhu rozvoje se programovalo pro řadu systémů, např. v CBASIC, C, Assembler. Operační systémy Cobra, CP/M, TNS-DOS, MS-DOS.

Po revoluci se mikrostruktura v roce 1991 nejprve transformovala na společnost SOFTWARE Slušovice a později na akciovou společnost SWS a.s. V roce 2017 se dokonce umístila na 68. místě mezi stovkou nejlepších firem v rámci České republiky (CZECH TOP 100).

Počítačové modely

Počítačové modely si můžeme rozdělit na dvě řady – 8bitové počítače řady TNS / Agrosystém a 16/32bitové počítače řady TNS HC-16 / XT / AT. Ty „pravé“ slušovické počítače jsou 8bitové a z 16bitových to byl pouze model HC-16.

Jak už bylo zmíněno několikrát, družstvo se zaměřovalo na moderní trendy, což se ukázalo také v oblasti mikropočítačů na začátku 80. let. V Československu se běžně používaly procesory Intel 8080, konkrétně jejich klon Tesla MHB8080A. Družstvo se ale vydalo jinou cestou a zvolilo modernější a výkonnější verzi procesoru Zilog Z80 (vyráběn od roku v roce 1976), konkrétně nelicencovaný východoněmecký klon U880D, který se začal vyrábět v roce 1980.

Počítače TNS se tedy řadí mezi první počítače v Československu, které staví na tomto procesoru. Dalším počítačem byl až v roce 1985 počítač Tesla Ondra SPO 186. Trošku paradoxně v roce 1982 sjíždí na Západě z výrobních linek Intel 80286 (16bitový mikroprocesor).

Teď si možná řeknete, že to nebylo zase tak moderní, když družstvo místo 16bitového procesoru Intel 80286 nebo 8086 (vydaného v roce 1978) zvolilo zastaralý 8bitový procesor. Jenže jsme v socialismu 80. let, kde je uvalené embargo na západní elektroniku. Takže si družstvo nemělo moc z čeho vybírat. Jen tak na okraj, první klon procesoru Intel 8086 se začal vyrábět v SSSR pod označením K1810VM86 někdy meze lety 1982 a 1985. Klon procesoru Intel 80286 se začal vyrábět mezi lety 1989 až 1990 v bývalé Německé demokratické republice pod označením U80601.

Více na https://www.retrobajty.cz/procesory-cs-pocitacu a https://www.retrobajty.cz/zacatky-osobnich-pocitacu

Z předchozích řádků je tedy patrné, že družstvo šáhlo po tom nejlepším, co bylo aktuálně k dispozici. Když připočteme i nějaký vývoj, tak ten mohl začít někde mezi lety 1980 až 1982.

Počítače řady TNS TC/ST/SC/GC/MC

První model počítače TNS byl představen světu na výstavě Agrokomplex Nitra v srpnu roku 1982, kde získal první cenu a první zájemce z družstev a státních podniků. Konstrukčně vychází z počítače SPU 800, který se vyráběl v ZVT Bánská Bystrica. Samotný počítač využívá stejnou sběrnici a je plně kompatibilní se všemi periferiemi SPU 800. Základní verze počítače TNS vznikla nahrazením původních pěti desek procesorové karty TP8 jednou procesorovou kartou TNS, stavějící na moderním mikroprocesoru Zilog Z80 a kartou INT. V začátku se první verze mikropočítače označovaly TNS.M (multiprocesorový systém) a TNS.B (verze s jazykem BASIC, vlastním monitorem a asemblerem).

Později byly počítače postavené na 8bitových procesorech označené jako TNS TC, TNS ST, TNS SC, TNS GC, TNS MC/W. Jednalo se o počítače modulové koncepce, postavené na procesoru Zilog Z80. Samotný počítač se skládal z počítačové skříně, monitoru, klávesnice a skříně, ve které byla umístěna mechanika na pružní disky (FDD) nebo v kombinací s Winchester (pevným diskem HDD). Na počítači běžel operační systém CPM 2.3x/GC 2.3 nebo TNS-DOS.

Počítače byly vybaveny 8″ disketovou mechanikou MF6400 z bulharské produkce. Než se podařilo dojednat dovoz mechanik, tak se používala jako vnější paměť mechanika KPP-800, určená pro klasické MC audio kazety. Kazeta měla předformátované bloky jako disk, s náhodným přístupem v rychlém převinu.

TNS ST (asi 1982)
O tomto typu jsem se nic nedozvěděl. Jen že existoval. Dohledal jsem jedinou informaci, že by se mělo jednat o verze stroje, obsahující dvě disketové mechaniky a klávesnicí v širším černém pouzdře zabudovaná ve stole od Zbrojovky Brno (stoly pro Consul 2713). V něm byl alfanumerický terminál s mozaikovou tiskárnou.

Další informace je z manuálu k TNS-DOS. Rozdíl oproti TNS SC je v tom, že model ST používá modul pro připojení 1 až 2 osmipalcových jednostranných mechanik s jednoduchou hustotou záznamu (řadič KORD). Řadič KORD byla velká karta, která byla uložena ve stole samostatně a připojovala se na desku FLP.

TNS TC (asi 1983-1985)
Jednalo se o technologický počítač (technology computer TC). Sloužil jako řídící prvek v různých prostředích k řízení technologických postupů a procesů. Obsahoval 64 kB operační paměti RAM a naprogramovano pevnou paměť typu EPROM v rozsahu od 1 do 32 kB a integrovaným interpretem BASIC. Ten byl nahraný v 16 kB paměti. Vzhledem vychází s řady Agrosystém.

TNS SC (asi 1985)
Jednalo se o první model, který byl umístěný v kazetě TNS SL-64. V ní je integrovaný napájecí zdroj, rozšiřující sběrnice, do které se připojují funkční karty. Paměť tohoto počítače je 64 KB RAM.

Klávesnice se připojuje přes kartu ITK a je opatřená FRB konektorem. Výstup na monitor je monochromatický a připojuje se rovněž přes kartu ITK. Výstup na monitor je ale vyvedený na klávesnici.

Když se na počítač zaměříme vizuálně, tak se jedná o dvě velké bílé kovové bedny. Jedna z nich je větší a jsou v ní dvě 8″ disketové mechaniky, druhá bedna je užší, plná karet. Dále monitor (upravený Tesla Merkur) a klávesnice.

Standardně se dodával s moduly CPU, INT D*B, RAM 64, FLP/FDC, ITK

TNS GC a TNS GC/W (1987)
Jednalo se o vylepšený model verze SC, který se dával do kazety TNS SL-256. Zkratka GC znamená Graphics Computer. Oproti modelu SC umožňoval barevný výstup na monitor a měl větší paměť 256 KB RAM.

Model GC/W navíc obsahoval v kazetě s pružným diskem také Winchester.

Standardně se tento typ dodával s moduly CPU, INT, FDC III, RAM 1M-32, BGD+ZIO a MAPF.

Tento model byl hojně využíván v centru vnitropodnikové banky (VPB) a jejich pobočkách. Počítače v jednotlivých pobočkách byly propojeny s počítači v centrále VPB, což umožnilo „online“ účtovat odevzdané šeky uživatelů.

TNS MC a TNS MC/W (1989)
TNS MC/W byl posledním typem 8bitového počítače řady TNS. Operační paměť RAM byla až 960 KB a řadič pevných SCSI disku, postavený na obvodech MH3212. Umožňoval připojit až 12 rozšiřujících modulů. V přídavné skříni byly integrovány dvě 5,25″ disketové mechaniky a Winchester s kapacitou 20 nebo 40 MB. Ty se propojovaly kabelem k řadiči. Zdroj byl polské výroby (typ MERA-ZAP EZP-05-04).

Seznam dostupných moduly pro modely TNS ST/ST/GC/MC
CPU D*B – procesorová karta
INT D*B – ??? karta přerušování systému???
RAM 64 – operační paměť RAM ve velikosti 64 KB
RAM 1M-32 – operační paměť RAM ve velikosti 960 KB
FLP – ??? je to floppy řadič ???
BGD+ZIO – Modul pro připojení grafického displeje a klávesnice + ??? ZIO – input/output ???
MAPF – Mapování paměti pro TNS-DOS – umožnila přistupovat až do 1M, přičemž bylo možné buď po 8k blocích přepnout, nebo provadět blokový přenos pro ramdisk, nebo videopaměť grafiky.
TNS-SASI – řadič disku pro připojení pevného SCSCI disku ST225N (winchester)
SBS-MBS – karty pro rozšíření sběrnice (paralelní připojeni sběrnice TNS s rozšiřující kazetou)
TVD – monochromatický videovýstup
TNS UPP-NET – síťová karta pro připojení do sítě TNS net, sloužící k připojení k hlavnímu počítači pomocí rychlé linky. Také bylo možné propojit s počítačem přes toto rozhraní modul TNS PP/WS.
APK – asynchronní paralelní rozhraní, sloužící k propojení počítače s TNS PP/WS a řadičem disku. Také se přes toto rozhraní připojoval řadič SDP/DDP. Tyto řadiče obsahovaly vlastní počítač – karty CPU, INT, RAM a připadne EPROM.
TNS PP/WS – přídavná periférie (kazeta) s winchestrem
TNS PP/WS – přídavná periférie (kazeta) s winchestrem
RK/W – expandér s winchestrem, který se připojoval přes SBS-MBS

Přehled systémových modulů z jednoho zachráněného fragmentu pevného disku z TNS GC/W

Operační systém CPM 2.30 obsahuje následující moduly pro obsluhu periferních zařízení mikropočítače TNS:
ITK – modul pro připojené semigrafického displeje a klávesnice a obsluhu reálného času
BGD – modul pro připojení grafického displeje a klávesnice a obsluhu reálného času
KRD – modul pro připojení 1 až 2 osmipalcových jednostranných mechanik s jednoduchou hustotou záznamu (řadič KORD)
FDC (III) – modul pro připojení 1 až 4 osmipalcových jednostranných mechanik s jednoduchou i dvojnásobnou hustotou záznamu
KDP – modul pro připojení 1 až 2 mechanik kazetových disků KDP-723
RAM – modul pro připojení 1 až 14 stránek paměti po 64 KB využitelných jako RAM disk s kapacitou do 960 KB
WIN – modul pro připojení 1 Winchester disku s kapacitou 20 MB jako vnitřního disku počítače (SASI)
WAP – modul pro připojení 1 Winchester disku s kapacitou 20 MB jako periferního disku počítače (APK)
SDP – modul pro připojení snímače děrné pásky
DDP – modul pro připojení děrovače děrné pásky
LVT – modul pro připojení tiskárny VT-21200 s možností tisku znaků s diakritickými znaménky
LDS – modul pro připojení tiskárny D-100 s možností tisku znaků s diakritickými znaménky
LPD – modul pro připojení obecné tiskárny (bez diakritiky).

Tyto moduly se při zavádění systému ohlašují na displeji, pokud je daný modul zaveden. Kromě nich existují ještě tři moduly, které se zavádějí vždy, a proto se neohlašují. Jsou to moduly:

DOS – jádro operačního systému (BDOS)
MGR – diskový manažer
WBT – modul pro vykonávání teplého startu systému

Následující tabulka udává možnost připojení jednotlivých periferních zařízení k základním typům mikropočítače TNS:

MODUL	TNS-ST	TNS-SC	TNS-GC
ITK	X	X	–
BGD	–	–	X
KRD	X	–	–
FDC	–	X	X
KDP	+	+	+
RAM	+	+	+
WIN	+	+	+
WAP	+	+	+
SDP	+	+	+
DDP	+	+	+
LPD	+	+	+
LVT	+	+	+
LDS	+	+	+

Vysvětlivky
X = modul je povinný
– = modul je nepoužitelný
+ = modul je použitelný

Počítače řady HC

TNS HC (1988)
Když jsem se zaměřil na tento model, tak jsem narazil na internetu na model HC a HC-08. Většina článků a dokumentů obsahovala podobné texty a odkazovala se jeden na druhý. Naštěstí na internetu existuje sken původní dokumentace, která promluvila jasně. Model TNS HC-08 je základní model, který se dále dělí na podmodely a pojem HC-08 jsem v něm ani nenašel.

Počítače HC (Home Computer) se obecně řadily do kategorie pro profesionální použití a byly navrženy jako součást systému levných počítačů. Jednalo se o kompaktní počítač, který byl určený do škol. Součástí byla integrovaná kvalitní membránová klávesnice, která je tvořena maticí spínačů 16×8 a obsahovala 111 kláves. Zajímavostí byly počeštěné klávesy, např. klávesa ENTER byla přejmenována na VEZMI.

Řada HC je jednodeskový mikropočítač, který staví na procesoru Zilog Z80A, pracující na frekvenci 3 MHz s operační pamětí RAM 320 KB, z niž 32 KB zabírá videoram. Pro připojení periférií zde jsou podpůrné obvody Z80 (SIO, PIO, CTC) a Intel 8255. Počítače umožňovaly připojení k vstupně-výstupní počítačové sítě TNS net, připojení dvojici disketových mechanik (TNS-DMF) nebo tiskárny (sériová/paralelní). Dále bylo možno využívat pro připojení integrovaný paralelní a sériový port (např. již zmíněná tiskárna), snímač současnic (myš Tesla 3WN 16605) a akustický telefonní modem (pouze verze s couplerem). Navíc pro další možnosti rozšíření byl k dispozici přímý zesílený sběrnicový konektor. Obal počítače je tvořen z ABS plastu, a údajně se lisoval z polyetylénových pytlů na hnojiva.

Na počítači TNS-HC připojených přes síť TNS net se používal operační systém TNS-DOS (bootoval ze sítě) a po připojení s řadičem disket šlo používat také operační systém CP/M.

Jako napájení se využíval externí zdroj EA1605, který se k počítači připojoval více žilovým stíněným kabelem, zakončeným devíti-kolíkovým konektorem CANON.

Počítač obsahuje dvě viditelné prohlubně, které v základní verzi neslouží k žádné funkci. Tyto díry slouží pro uložení telefonního sluchátka. Jedná se o přípravu k budoucí instalaci coupleru (akustického modemu), pomocí kterého lze propojit dva mikropočítače TNS přes telefonní síť. Verzi s integrovaným couplerem lze poznat podle toho, že v prolisu jsou provrtané díry a okraj a je ohraničen molitanem ke kotvení sluchátka a izolaci od okolního ruchu.

Varianty HC

• TNS-HC (HC-08) – neobsahují coupler a řadič disketových mechanik, základní verze
• TNS-HCF – je doplněn o FLP modul (dvojice disketových mechanik).
• TNS-HCC – je doplněn o coupler
• TNS-HCFC – je doplněn o coupler i FLP modul, nejúplnější verze

Komunikace s okolím

Coupler
Komunikace pracuje podle standardu CCITT V.15. Přenosová rychlost pomocí coupleru s funkcí samoopravitelných kódů, pro zajištění spolehlivosti, je maximálně do 600 Bd.

Nutno poznamenat, že přenos dat přes telefonní linku musel být předem povolen Ústředním ředitelstvím spojů.

TNS net
V této síti se používal jako přenosové médium koaxiální kabel až na vzdálenost 1 km. Přenosová rychlost v TNS net byla standardně nastavena na 100 KBd (což je rychlost cca 12,5 KB/s). V základní verzi je TNS HC-08 určen pro síťový provoz s TNS SG, který sloužil jako nadřazený počítač (server).

Sériová komunikace
Přes seriové rozhraní bylo možné také komunikovat. Přenos dat pomocí sériové linky byl maximálně 9600 Bd a umožňoval přenášet data až na vzdálenost 1,5 km.

Grafické možnosti

Byly umožněny tři režimy – alfanumerický (16 barev, 64 znaků na řádku a 21 řádku), grafický mód 1 (16 barev, rozlišení 512×256 bodů, tedy každých 8 bodů má shodnou barvu) a grafický mód 2 (16 barev, rozlišení 256×256 bodů, možnost obarvit každý bod)

Počítač údajně fungoval také jako terminál k počítačům SMEP či JSEP. K programování se využívaly jazyky Fortran, COBOL, C, Prolog, Forth nebo Pascal.

Pořizovací cena počítače byla 25 000 Kčs.

TNS HC-16 (1989)
Opět se jedná o jednodeskovou variantu, vycházející nejen vzhledově z konceptu počítače TNS HC. Byl hlavně navržen pro použití ve školním a firemním prostředí. Hlavní rozdíl byl v použitém procesoru. Místo 8bitového Z80 zde byl použit 16bitový procesor Intel 8088, takže byl počítač kompatibilní s IBM-PC XT. Různé internetové zdroje tvrdí, že tento počítač byl osazován procesorem i8086. Tuto informaci ale nemohu potvrdit. Náš stroj je osazen procesorem i8088.

V základu neobsahoval pevný disk ani disketovou jednotku. Ty představovaly volitelné rozšíření, které se dalo připojit zvlášť. I bez těchto periférií ale uměl stále počítač bootovat systém ze sítě a uměl stahovat programy. Takže stačilo, aby floppy diskem nebo harddiskem byl vybaven jenom server. Rychlost sítě TNS NET 900 byla stejná jako u předchozí generace počítačů TNS HC – 100 KBd). Počítač se používal také jako server v sítích TNS net pro klientské počítače TNS HC 08, případně TNS XT / AT.

Počítač je dále osazen operační pamětí 1 MB RAM, grafická karta je CGA (16 barev) a uvnitř jsou dva porty ISA sběrnice. Klávesnici je stejná jako u předchozího modelu, ale nebyla už počeštěná. V zadní části je vyvedeno řada portů.

Jako napájení se opět využíval externí zdroj EA1605, který se k počítači připojoval více žilovým stíněným kabelem, zakončeným devíti-kolíkovým konektorem CANON.

Počítače kompatibilní s IBM-PC

Nejsou to už „pravé“ slušovické počítače, jako ty výše popsané. Družstvo dováželo ze zahraniční embargované součástky pro šestnáctibitové počítače, které zde smontovalo, nalepilo na bednu značku TNS a následně draze prodávalo v tuzemsku. Tento fakt je terčem velké kritiky odpůrců tvorby počítačů v JZD AK Slušovice. Jenže když se nad tím pozorně zamyslíme, tak je to vcelku absurdní. Proč? Dnes a v minulosti zde byla celá řada firem, které to dělaly nebo dělají stejně jako ve Slušovicích – Autocont, Comfor, Escom, Barbone a řada dalších.

Každopádně i pro počítače IBM XT/AT vyrábělo družstvo své karty, např. rozšiřující kartu pro připojení tiskárny přes paralelní port.

TNS XT (asi 1988)
Slušovické XT-čko už je de facto klasické PC, jak je známe dneska. Srdcem byl procesor Intel 8088 s 540 Kb operační paměti RAM. Grafická karta byla CGA. V počítačové skříni byl zdroj, pevný disk ve velikosti 20 MB, a 5¼“ disketovou mechanikou pro 360 kB diskety.

Na počítači běžel MS DOS 3.0. V roce 1990 se počítač prodával za 98 000 Kč. Podstatnou část ceny tvořil dodávaný software.

TNS AT
Počítače řady AT byly vývojově novější a výkonnější nástupce generace řady XT.

TNS-PC AT 16 (286-12 až 16 MHz, asi 1988)
Jednalo se o počítač, jehož srdcem byl procesor Intel 286, tepající na frekvenci 10/12 MHz. Počítač byl vybavený 4x 256 KB moduly operační paměti RAM a EGA grafickou kartou. Pevný disk byl ve velikosti 40 MB. Disketová mechanika byla 5,25″ a uměla číst 360 kB diskety (později 5,25″ 1,2 MB a 3,5 1,44 MB mechaniky). Obsahoval 1x centronix a 1x RS 232 rozhraní.

Dodával se s barevným EGA 14″ monitorem, který měl rozlišení 640×350 bodů a myší Genius Mouse GM6. Operačním systémem byl MS-DOS 3.0 (později s verzí 4.01), slušovický software a dokumentace. Cena tohoto počítače se pohybovala mezi 200 000 až 300 000 Kčs.

TNS-PC AT 32 (386-16 až 25 MHz, asi konec roku 1989)
Jednalo se o počítač s procesorem 80386, tepající na frekvenci 16,20/25 MHz. Operačí paměť RAM byla .

Počítač byl vybavený 2x nebo 4x 1 MB moduly operační paměti RAM a VGA grafickou kartou. Pevný disk byl ve velikosti 80 MB. Disketová mechanika byla 5,25″ a uměla číst 360 kB diskety (později 5,25″ 1,2 MB a 3,5 1,44 MB mechaniky). Obsahoval 1x centronix a 1x RS 232 rozhraní.

Dodával se s 14″ VGA monitorem, který měl rozlišení 640×350 bodů a myší Genius Mouse GM6. Operačním systémem byl MS-DOS 4.01, diskovým správcem Norton Commander 4.0 a textovým editorem T602. Cena tohoto počítače se pohybovala okolo 60 000 Kč v roce 1989 a v roce 1992 se už údajně prodával za 35 000 Kčs.

Operační systém TNS – DOS

Níže jsou uvedeny základní informaci k operačnímu systému TNS – DOS z příručky TNS-DOS verze 1.05 z roku 1987.

Nejprve bych se opřel o vzpomínky M. Varadínkové, která se zmínila ve svých vzpomínkách o vývoji operačního systému TNS-DOS, na kterém v roce 1987 pracovala. Operační systém TNS-DOS je portem operačního systému Turbo DOS, který byl kompatibilní s CP/M a navíc umožňoval vzájemné sdílení disků a tiskáren mezi navzájem propojenými počítači. Jelikož nebyla v té době k dispozici dostatečná programátorská základna, která by byla schopná vymyslet zbrusu nový síťový operační systém, zvolilo družstvo právě Turbo DOS. Družstvo se snažilo získat zdrojové kódy od autorské firmy z Německa, ale ta už dávno neexistovala (na západě už měli osmibitové počítače odzvoněno).

Turbo DOS však obsahoval řadu chyb a plná síťová verze ukousla podstatnou část operační paměti, takže už nezbývala paměť na provozování dalších aplikací. Nezbylo tedy, než si zdrojové texty vyrobit pomocí zpětného překladu. Následně se provedly příslušné úpravy. Nejpodstatnější úpravou bylo mapování paměti, díky čemuž se odsunul systém do jiné stránky paměti a získalo se tak neuvěřitelných 62 kB paměti pro provozování programu.

Operační systém TNS-DOS byl určen pro mikropočítače pracující na bázi procesoru Z80. Jak se píše v příručce o TNS-DOS, tak tento operační systém zvětšenou kapacitou paměti, spolehlivosti, četnými funkcemi a výkonem předčil operační systémy CP/M, MP/M a CP/NET. Navíc byl kompatibilní s operačním systémem CP/M verze 2.2. Takže se mohl používat jako jeho vhodná náhrada na všech mikropočítačích s procesorem Z80. Vzalo se to nejlepší z CP/M, zakomponovaly se některé funkčnosti z MS DOS a zrodil se TNS-DOS.

Tento operační systém umožnoval práci s jedním uživatelem nebo vzájemně propojenou sítí procesorů (počítačů). Ty mohly sdílet své vnější paměti a tiskárny a jiných periferních zařízeni. V systémech s více uživateli šlo zabránit vstupu neoprávněného uživatele a zajistit tak bezpečnost soukromých knihoven souboru použitím hesla.

Každý procesor v této síti měl svou vlastní konzolu, tiskárnu a/nebo vnější paměť nebo mohl být zcela závislý na periferních zařízeních připojených k jinému procesoru v této síti. Dokonce i operační systém TNS-DOS mohl být plně zaváděn prostřednictvím této sítě z jiného procesoru.

Propojení v síti bylo možné realizovat jako „bod s bodem“, „strom“, paralelně nebo sériově. Pro uspokojivý výkon sítě se doporučovala přenosová rychlost mezi 100 kb až 1 Mb za sekundu. TNS-DOS se přizpůsobil řadě různých topologií sítě počínaje nejjednoduššími systémy nadřízený – podřízený (master – slave), až po nejsložitější sítě typu hvězda, kruh a hierarchické sítě.

V síti bylo možné provozovat 254 uzlů (procesorů). Každý uzel má v rámci sítě jedinečnou 16-bitovou adresu, která se skládá z 8-bitoveho čísla obvodu a 8-bitového čísla uzlu v tomto obvodu. Navíc mohl být každý procesor připojen k více obvodům (samostatným sítím), pokud to bylo potřeba. V tom případě měl takový procesor více adres v rámci sítě (jednu pro každý obvod, ke kterému byl připojený). Takto zapojené procesory mohly dokonce zprostředkovávat předávání zpráv a zajištovat tak dialog mezi uzly různých obvodů.

TNS-DOS zajistil jednosměrný (nadřízený – podřízený) i obousměrný (nadřízený – nadřízený) dialog mezi procesory sítě. Navíc byla integrovaná funkce pro detekci chyb a odstranění jejich následků. Takže se jednalo o vysoce odolnou síť proti chybám.

Nadřízený procesor periodicky prováděl kontrolu podřízených zařízení, a pokud došlo k nějaké chybě, tak uměl nadřízený procesor uzavřít všechny otevřené soubory a uvolnit používané prostředky. Rovněž uměl uvést podřízeny procesor do výchozího stavu a zavést do něj znovu systém.

Co říct závěrem?

Mně se Slušovický zázrak opravdu líbí. Nebyl to zázrak jako takový, ale bylo to především o vedení, lidech a cílech. A kdo opravdu chtěl a měl možnosti, tak něco dokázal. Nevěřím, že pan Čuba byl jediný, který měl kontakty u tehdejších politických špiček. Věřím, že on si našel svůj cíl a za ním tvrdě šel. To, že to nakonec dopadlo jinak, je věc jiná. A podle mě, to ho také nakonec zlomilo. Kdo ví, co by bylo s družstvem dneska, kdyby privatizace dopadla podle původních představ.

Jsem rád, že vlastníme alespoň jeden počítač TNS HC-16 (i když bez příslušenství a softwaru) a fragmenty z počítače TNS GC. Pokud se Vám doma nebo ve skladech a půdách válí nějaké věci ze Slušovické mikrostruktury Mikroelektronika (hardware, software, literatura, dobové fotografie, texty, články, kódy, vzpomínky…), ozvěte se nám. Rádi je zařadíme do naší budoucí expozice nebo alespoň na web :-). A třeba si jednou nabootujeme i ten TNS-DOS ze sítě. Nepohrdne ani žádnou dobovou fotografií z JZD Slušovice všeobecně.
Pokud máte nějakou připomínku, vlastní zkušenost, vzpomínky, pište do komentářů.

Poděkování
Především bych chtěl poděkovat své manželce za trpělivost a pomoc. Dále bych chtěl poděkovat Tomášovi Gilarovi, který mi zapůjčil řadu textových manuálů, Matušovi Palušinovi za informace k 8bitovým počítačům TNS a Petře Skoumalové za češtinu 🙂 Dále bych chtěl poděkovat paní H. Kučerové za reklamní prospekty, které mi poskytla.

EDIT
12.8.2019 – doplněna informace o využívání počítačů TNS GC ve vnitropodnikové bance
30.6.2023 – doplněny informace o TNS TC a TNS AT

.

Zdroje
TOMŠÍČKOVÁ, Marie. SLUŠOVICE PO DVACETI LETECH: Sociálně geografická studie o změnách v obci v letech 1989 – 2009 [online]. 2011. Dostupné z: https://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2011-geo/2011_Tomsickova.pdf
JURÁSEK, Vojtěch. Příběh Slušovic: Jak se vyrábělo 2500 počítačů za rok v socialistickém Československu [online]. 2018. ISSN 2570-8627. Dostupné z: https://www.svetchytre.cz/a/iYMcb/pribeh-slusovic-jak-se-vyrabelo-2500-pocitacu-za-rok-v-socialistickem-ceskoslovensku
PAVT. Historie československých mikropočítačů: první krůčky v době totality [online]. 2014. Dostupné z: https://pctuning.tyden.cz/hardware/multimedia-zvuk-tv/25750-uvaha-copy-paste-google-jak-se-ztraci-nase-znalosti?start=3
PROCHÁZKOVÁ, Bára. Zrod kapitalismu Czech made: Československo 1989, díl třináctý: Sedm let slušovického počítačového undergroundu [online]. 2009. ISSN 1801-1446. Dostupné z: https://www.respekt.cz/tydenik/2009/40/zrod-kapitalismu-czech-made
RYBKA, Michal. Úvaha: Copy&Paste + Google. Jak se ztrácí naše znalosti [online]. 2012. ISSN 1214-0201. Dostupné z: https://pctuning.tyden.cz/hardware/multimedia-zvuk-tv/25750-uvaha-copy-paste-google-jak-se-ztraci-nase-znalosti?start=3
VARADÍNKOVÁ, Milena. Zlínští podnikatelé Tomáš Baťa a František Čuba: Dodatek místo závěru [online]. Dostupné z: http://www.cintamani.cz/Bata/knihy/trnka__zlinsti_podnikatele/05.html
VIRDZEK, František. Vývoj SW a HW od XT-ček do dneška: aneb Historie počítačů během mého života. [online]. 1999. Dostupné z: https://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/xvirdzek.htm
ŽBODÁKOVÁ, Andrea. Slušovice včera a dnes aneb Daň z úspěchu. 2009. Dostupné z: http://www.padesatpetplus.cz/cs/site/lide-a-nazory/pamatujete/Slusovice_vcera_a_dnes.htm
RPP-16/SMEP [online]. Dostupné z: http://www.vystava.sav.sk/projekt-rpp-16/rpp-16smep
TNS-DOS: Verze: 1.05 (1987). (SWS) Software Slušovice, 1987.
MORAVEC, Ludvík. Návod k obsluze – Mikropočítač TNS – HC. Vydání druhé. Slušovice, 1989.