Osobní počítač PP 06 (SM 1912)
Jedná se o tuzemský osobní mikropočítač řady SMEP, kompatibilní s počítači IBM PC XT, označovaný také jako SM-1912 v řadě SMEP (rusky CM-1912). Vyráběl se ve VUVT Žilina od roku 1986. Nejedná se ale o klasickou konstrukci počítače PC XT. Rozdíl byl především v použité sběrnici. Ta není kompatibilní s běžně používanou sběrnicí ISA. Jednalo se o pasivní sběrnici, ke které bylo přivedeno napájení ze zdroje. Do této sběrnice se vkládaly aktivní karty. Veškeré komponenty tedy byly na jednotlivých kartách.
V základním setu byly 4 karty:
- procesorová karta s procesorem 8088 (taktovaný 4.77 MHz) a koprocesorem 8087, 40 KB EPROM ROM (obsahovala BIOS a BASIC), a 128 KB DRAM. Deska dále obsahovala konektor na klávesnici.
- RAM karta ve velikosti 512 KB a sériový interface.
- Grafická karta kompatibilní s CGA s 16KB paměti, obrazové rozlišení 80×25 znaků 16 barev, 320×200 bodů 4 barvy, 600×200 2 barvy.
- Řadič pružných disků (FDD) a paralelní interface.
Později bylo možné pořídit řadič pevných disků, VGA grafickou kartu, A/D kartu, síťovou kartu (SM 1270, 1274) pro připojení k lokální síti PPnet. Také existovala redukce sběrnice PP06 na ISA. Takže se dal připojit např. pevný disk pomocí klasického ISA řadiče skrze redukci. V případě, že se neprovedl úspěšně BOOT sekvence, spustil se BASIC.
V základu se dodával s 2x 5,25″ DS/DD disketovou mechanikou a profesionální klávesnici Consul. Operační systém byl PP DOS, což byl klon MS-DOS 4.01
Pro počítače PP-06 dodával podnik Kancelářské stroje řadu operačních systémů a programového vybavení – PP DOS, MIKROS 86, MIKROM 86, MIKRON 86, PP BASIC, MIDAS 86, Turbo PASCAL, T-GRAF, PASCAL M86, PED, PROFED, SUPERKALK, LOGO.
Odkazy na weby
7 thoughts on “Osobní počítač PP 06 (SM 1912)”
Mám takú dilemu, lebo niekedy v roku 1990-91 som kúpil PP06 a bol v ňom Volkov komander. No na Wikipedii sa uvádza, že Volkov komander bol vyvynutý až v roku 1992. Mám zlú pamäť?
To byl nový PP06? Jestli ne, tak tam Volcov Commader zkopíroval někdo později. Ale klidně to mohl být Norton Commander, který byl vyvinut už v roce 1986.
Jó PP-06 jsem měl celkem dlouho, leccos jsem na něm dohrál a naučil se na něm programovat v GW-Basicu a v pascalu. Mrzí mě, že se nedochovaly některé mé tehdejší výtvory.
Měl jsem dobré, že jsem měl k němu 20MB harddisk (Saegate ST-225). Zkoušel jsem do něj dát i 40MB harddisk (Saegate ST-251), ale to mi nějak nefungovalo.
Zajímavé bylo, že i když jsem na něm spouštěl kde co, tak jsem nikdy nenarazil na chybu ve smyslu „chybějící matemetický koprocesor“. Pochybuju ale, že by PP-06 ten kopr mělo…
A ta CGA karta – hardwarové české znaky a taky, to je zajímavé, jsem nikdy nepozoroval efekt „sněžení“ při obrazovém zápisu během dopředného pohybu paprsku. (jak prý originální CGA karty dělaly). Možná to bylo tím, že jsem ho měl přes kompozitní vstup připojený na černobílou (resp. šedoškálovou) obrazovku Merkur…
Matematický koprocesor 8087 v PP06 štandardne nebol ale bolo možné ho osadiť do pripravenej patice. Ale v tej dobe to nemalo moc zmysel lebo ak nebol kód programu napísaný tak že ten koprocesor využíval (a to mala len malá skupina špecializovaných programov napr. CAD) tak to bol len čip ktorý tam bol a nič nerobil.
CGA v pp06 snežila je to proste opajcnutá CGA od IBM. Až novšie CGA na sofistikovanejších čipoch tento problém nemali. Tie sa samozrejme do PP06 vo výrobe nedostali.
Ten ST251 teba špeciálne Low level naformátovať aby si radič doň uložil geometriu, interleave a podobne. Robil to program v ROM radiča cez dos príkaz „debug“ najčastejšie príkazom G=C800:5. Niekoré radiče boli na inej adrese. Alternatívne vie túto prácu spraviť program od Seagate a volá sa „disk manager“.
Šedá teorie a zelený strom života 🙂
Reálně na procesorové kartě žádná RAM není, celých 640kB je na RAM kartě. U dvou exeplářů, které mám jsou to dvě sady pamětí Siemens HYB41256 a dvě řádky sovětských KR565RU5.
Tedy 2x256kB+2x64kB => 640kB
Díky za komentář, mrknu na to naše. Já čerpal přímo z http://www.vuvt-zilina.sk/kk-smepIIIpp01-06.pdf, kde jsem předpokládal nejvěrnější popis.
Treba si uvedomiť že je rozdiel v tom čo bolo vo VUVT v roku 1985 keď vznikali prvé prototypy ktoré majú aj atypický predný panel a tým čo už bolo v sériovej výrobe ktorá sa pomaly a v bolestiach začala rozbiehať v ZVT BB až v roku 1987. V dobách prototypov boli 256 kbit čipy neprístupné a preto bola RAM v 10 tich možných bankoch po 64 kB. Pri sériových kusoch už bolo možné tie 256 kbit šváby zohnať mimo priestor RVHP. Takže prototypy z VUVT sú oproti sériovým PP06 odlišné a majú aj pozmenené karty.